Skip to content

Duševní zdraví ve škole

Světová zdravotnická organizace definuje duševní zdraví jako “…pocit pohody, v němž každý člověk naplňuje svůj vlastní potenciál, zvládá běžný životní stres, může pracovat produktivně a plodně a je schopen přispívat k prospěchu své komunity”. Duševní zdraví zahrnuje náš emoční, psychický a sociální well-being. Ovlivňuje naše prožívání, myšlení a chování a je důležité v každém období lidského života. Každý může prožívat psychický distres jako normální reakci na každodenní stres, aniž by daný člověk potřeboval odbornou pomoc. Nicméně, psychické problémy se vyznačují negativními emocemi, změnami v myšlení a různými poruchami chování, které mohou vážně ovlivnit fungování osob v každodenním životě. V určitém období života téměř každý zažije duševní stavy, které mohou vyžadovat odbornou pomoc. Naopak duševní onemocnění je diagnostikováno odborníky podle mezinárodně dohodnutých kritérií a takové onemocnění často vyžaduje odbornou a na důkazech založenou péči či intervenci.

Zatímco někteří žáci zvládají stresory sami, jiní mohou potřebovat například podporu od své rodiny. Čas od času mohou žáci pociťovat větší psychický stres (např. negativní emoce, rušivé myšlenky, poruchy chování, potíže se spánkem). Určitá míra psychického stresu je normální, ale každý ji zvládá jiným způsobem a různě dlouhou dobu.

Ve třídě o 30 žácích je průměrně tři až šest žáků, kteří se potýkají s psychickými potížemi. 

Školy jsou ideální platformou pro univerzální intervence ke zlepšení duševního zdraví dětí a dospívajících a nabízejí optimální proveditelnost, efektivitu nákladů, škálovatelnost a spravedlnost.

Škola představuje ideální prostředí pro podporu programů zaměřených na gramotnost v oblasti duševního zdraví poskytující neomezené možnosti učit se o zdravých vztazích, komunikaci, zvládání a řešení konfliktů či mechanismů vyrovnávání se se stresem. Učitelé ve školách hrají při realizaci takových programů zásadní roli při budování a udržování zdravého a důvěrného prostředí ve třídách.

Duševní zdraví žáků

Děti a dospívající jsou často vnímáni jako obecně zdraví, ale víte že…

0 %
Téměř 30 % patnáctiletých dívek a 13 % patnáctiletých chlapců uvedlo, že se více než jednou cítí “na dně”
0 %
dětí a dospívajících se potýká s psychickými problémy.
Každý čtvrtý dospívající také uvádí, že bývá nervozní , podrážděný nebo mívá potíže se spánkem.
1 z 5 dětí ve věku 13-18 let již má duševní onemocnění nebo se u něj může rozvinout.
0 %
duševních onemocnění vzniká ve věku 14 let a 75 % ve věku 24 let.

Deprese a úzkost jsou u dětí a dospívajících běžné.


Obojí může ovlivnit, jakým způsobem dospívající myslí, cítí a chovají se. Deprese a úzkost je jednou z 5 nejčastějších příčin nemocnosti. 

Sebevražda je druhou nejčastější příčinou úmrtí ve věku 10-24 let.


Také počet dětí a mladistvých, kteří byli hospitalizováni kvůli pokusu o sebevraždu, se v letech 2008 až 2015 téměř zdvojnásobil.

70 %
dospívajících s duševním onemocněním nedostalo odbornou pomoc vča

Neléčené duševní onemocnění může vést k závažnějšímu a obtížněji léčitelnému duševnímu onemocnění.
Průměrná doba mezi nástupem duševního onemocnění a jeho léčbou se odhaduje na 6-10 let

-Navzdory účinné léčbě existují dlouhá období psychického distresu, kdy nejsou včas rozpoznány symptomy duševního onemocnění.
Děti z rodin s nízkými příjmy mají 4krát vyšší pravděpodobnost, že se u nich vyskytnou psychické problémy než u dětí z rodin s vyššími příjmy.

Efektivní způsoby léčby duševních onemocnění existují!

Duševní zdraví učitelů

Duševní zdraví učitelů se často zanedbává a velká část učitelů vykazuje vysokou míru syndromu vyhoření. Věděli jste, že…

0 %
Zhruba 60-70 % učitelů opakovaně vykazuje příznaky vysoké míry stresu a nejméně 30 % zřetelné příznaky syndrom vyhoření
0 %
učitelů zažívá vážné emoční vyčerpání
0 %
učitelů pociťuje nízkou úroveň osobního úspěchu

Učitelé čelí řadě stresových faktorů včetně:

  • velkého objemu práce
  • konstantního časového tlaku
  • nekončící sociální interakce
  • konfliktů s žáky, jejich rodiči, kolegy či nadřízenými
  • silné veřejné odpovědnosti
  • nedostatečného finančního ohodnocení
  • nedostatku ocenění ze strany společnosti
  • administrativní zátěže
  • změn ve vzdělávacím systému

Všech pět pohromadě si uvědomuje tento stres, kterému učitelé čelí, a dopadu, který tato profese může mít na jejich duševní zdraví a well-being. Podpora duševního zdraví ve třídách začíná tím, že učitelé svým žákům modelují zdravé chování a Všech pět pohromadě zahrnuje péči o sebe sama a prevenci syndromu vyhoření, čímž podporuje učitele v jejich práci.