Duševní zdraví ve škole

„Duševní zdraví je pocit pohody, v němž každý člověk naplňuje svůj vlastní potenciál, zvládá běžný životní stres, může pracovat produktivně a plodně a je schopen přispívat k prospěchu své komunity.„¹ Duševní zdraví ve škole zahrnuje všechny aspekty sociálně-emočního vývoje dětí školního věku, včetně duševní pohody, nemoci a rizikových a ochranných faktorů.²

Více informací o duševním zdraví naleznete zde.

Sociálně emoční rozvoj, duševní zdraví a gramotnost a studijní výsledky spolu úzce souvisejí. Každý může prožívat psychický distres jako normální reakci na každodenní stres a není potřeba hned vyhledávat odbornou pomoc.

Zatímco někteří žáci zvládají stresory sami, jiní potřebují například podporu své rodiny. Čas od času mohou žáci pociťovat větší psychický stres (projevem mohou být např. negativní emoce, rušivé myšlenky, poruchy chování, potíže se spánkem). Určitá míra psychického stresu je normální, ale každý ji zvládá jiným způsobem a různě dlouhou dobu.

Školy jsou ideální platformou pro univerzální intervence zaměřené na zlepšení duševního zdraví dětí a dospívajících díky optimální proveditelnosti, efektivitě nákladů, škálovatelnosti a spravedlnosti.^{3, 4, 5} Škola tak představuje ideální prostředí pro podporu programů zaměřených na duševní gramotnost, kde lze neomezeně učit o zdravých vztazích, komunikaci, zvládání a řešení konfliktů či mechanismech vyrovnávání se se stresem. Učitelé ve školách hrají při realizaci takových programů zásadní roli tím, že ve třídách budují a udržují zdravé a důvěrné prostředí.

Věděli jste, že...?

0 %

dospívajících dívek a 13 % chlapců uvedlo, že se více než jednou týdně cítí “na dně”.⁶

1 ze 7 dětí a dospívajících se potýká s psychickými problémy.⁷

0 %

duševních onemocnění se projeví již před 14. rokem věku a 75 % do věku 24 let.⁸

Deprese a úzkost u dětí a dospívajících patří mezi jedny z pěti nejčastějších duševních onemocnění.⁹

Sebevražda je čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí ve věku 15-19 let.¹⁰

Efektivní způsoby léčby duševních onemocnění existují!¹¹

Duševní zdraví učitelů se často zanedbává a velká část učitelů vykazuje vysokou míru syndromu vyhoření.

Pro dobré duševní zdraví žáků je důležitá i duševní pohoda učitelů. Všech pět pohromadě se proto zaměřuje i na psychohygienu učitelů, protože učení se proaktivním strategiím může být užitečné při prevenci syndromu vyhoření.¹²

Vyhoření může vyvolat různé problémy (dokonce i duševní onemocnění), které ovlivňují učitele, jejich žáky i školu. S vyhořením souvisí řada problémů na úrovni fyzické (např. únava, bolesti hlavy, poruchy spánku), psychické (např. podrážděnost, pocit neschopnosti, neklid) nebo behaviorální (např. rozmrzelost, problémy s rodinou, partnery nebo přáteli, zhoršená kvalita života).¹³

0 %